|
|
Kolektivní odpovědnost při morálním usuzování dětí školního věku
Beranová, Anežka ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Otázka zda využívat ve výchově a vzdělávání dětí kolektivních trestů je stále aktuální. Pakliže se proviní jedno dítě, například poškozením nějakého předmětu, nepřizná se a autorita nepřijde na to, kdo to zavinil, je lépe nepotrestat nikoho a nebo celou skupinu, tedy s spolu s viníkem i nevinné? V zákonech naší společnosti platí, že nelze potrestat nikoho, komu není prokázána vina, ovšem na výchovu dětí se toto nevztahuje, v rodinách i ve školách se často ke kolektivním trestům přistupuje. Je to věc názoru a roli také hrají okolnosti každého konkrétního provinění, jaký trest je vhodný a jaký je spravedlivý, což nemusí být jedno a to samé. Ovšem jak na tyto tresty pohlížejí děti samotné a co to vypovídá o vývoji jejich morálního uvažování? Jak děti školního věku hodnotí kolektivní tresty a jaké je jejich vnímání kolektivní odpovědnosti? Na to se ptal Jean Piaget ve svém výzkumu kolektivní odpovědnosti v morálním uvažování školních dětí. Předpokládal, že jejich vnímání kolektivní odpovědnosti by se mohlo podobat vnímání "primitivních" společností, kdy na prvním místě stojí přesvědčení, že trest musí přijít za každou cenu, aby očistil společnost pošpiněnou proviněním a nezáleží příliš na tom, na koho trest dopadne. Tento předpoklad se mu však nepotvrdil, ačkoli děti, kterých se dotazoval, se nacházely...
|
|
|
Morální usuzování dětí mladšího školního věku
Šeráková, Barbora ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Každý, kdo má někdy možnost pozorovat malé děti, když si hrají nebo když něco nového poznávají, když něco vypráví, každý, kdo má možnost si s nimi povídat, si jistě někdy všiml, jak zvláštně někdy zacházejí s realitou kolem sebe. Jsou to ty úsměvné momenty, kdy vás překvapí, co si dítě myslí nebo jakým způsobem zachází s logikou. Jakoby malé děti žily v nějakém zvláštním světě, který má úplně jiná pravidla logiky. Slavný švýcarský psycholog si tohoto zvláštního dětského myšlení všímal a popsal tzv. intelektuální egocentrismus, který můžeme u dětí pozorovat v předškolním a raném školním věku. Egocentrismus nezasahuje jen do oblasti dět- ského logického myšlení, ale ovlivňuje i další aspekty dětského myšlení a prožívání. Toto zvláštní "nastavení" dětské mysli můžeme pozorovat při hře dětí, v komunikaci dětí mezi sebou, v kresbě dětí, anebo také v oblasti dětského morálního usuzování. V oblasti dětské morálky Piaget hovořil o tzv. morálním realismu. V morálním úsudku o prezentovaných morálních situacích se dítě, pod vlivem morálního realismu, nesoustředí na podstatné okolnosti příběhu, ale naopak na okol- nosti nepodstatné, jako je materiální výsledek akce a jiné vnější okolnosti. Zásadní pro dítě podle Piageta je, zda se chování v příběhu shoduje s pravidly, která stano- vuje autorita. Tato pravidla...
|
|
|
Argumentace v mravním usuzování dětí školního věku
Kukal, Jiří ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Práce staví na teoretických východiscích švýcarského psychologa Jeana Piageta. V teoretické části je podrobněji představena Piagetova teorie v souvislosti s prací jeho následovníka Lawrence Kohlberga i pozdějších kritiků. Předmětem práce je výzkum morální argumentace dětí školního věku, konkrétně v návaznosti na Piageta, mapování přechodu od argumentace odpovědností objektivních důsledků k argumentaci odpovědností subjektivních záměrů. Jako výzkumný nástroj byla použita baterie šesti dvojic morálních příběhů. Ty byly zadány 53 dětem; nad příběhy jsem s dětmi následně vedl krátké rozhovory. Tyto příběhy byly z části přejaty od Piageta, z části doplněny nově zkonstruovanými příběhy, jež popisovaly jednání vedoucí k velmi výrazné materiální ztrátě. Hlavním předmětem výzkumu tak byla možná koordinace hledisek objektivní a subjektivní odpovědnosti v souvislosti s extrémní materiální ztrátou obsaženou v příbězích. Klíčová slova: morální vývoj, spravedlnost, morální usuzování
|
|
|
Orientace v morální dimenzi dětských skupinových her - vliv zkušenosti s cirkusovou pedagogikou
Licholetova, Kateřina ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
Kuruczová v návaznosti na Piagetovy výzkumy morálního usuzování dětí zjistila, že u dětí ve školním věku vývoj orientace v morální dimenzi hry organizované jako soutěž výrazně předbíhal vývoj orientace v morální dimenzi hry organizované jako spolupráce. Podle Kuruczové značné rozdíly v míře orientovanosti mezi oběma typy her mohou souviset s tím, jak běžné školní instituce staví na soutěžní ideologii, čímž podporují cit pro sociální vztahy v herním soutěžení na úkor citlivosti v herní spolupráci. Diskutovala poté, že by tomu mohlo být jinak u dětí se zkušeností s cirkusovou pedagogikou, která staví na ideologii spolupráce. Cílem této práce bylo přispět k Piagetově teorii vývoje morálního usuzování dětí a prověřit, zda se alternativní zkušenost dětí projeví na jejich morální orientaci v rámci dětských skupinových her a v rámci přechodu od heteronomie k autonomii v chápání imperativu poslušnosti vůči autoritě. Teoretická východiska zahrnují hlavní poznatky Piagetovy teorie morálního usuzování dětí. Následně se zaměřují na ideologii cirkusové pedagogiky a sociálního cirkusu, včetně poznatků o jejich pozitivním vlivu na vývoj dětí a mládeže. Metodou výzkumu byly klinické rozhovory o morálně problematických příbězích. Výzkumný vzorek tvořilo 79 respondentů se skladbou jednotlivých skupin dětí, které...
|
|
|
Kolektivní odpovědnost při morálním usuzování dětí školního věku
Beranová, Anežka ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Otázka zda využívat ve výchově a vzdělávání dětí kolektivních trestů je stále aktuální. Pakliže se proviní jedno dítě, například poškozením nějakého předmětu, nepřizná se a autorita nepřijde na to, kdo to zavinil, je lépe nepotrestat nikoho a nebo celou skupinu, tedy s spolu s viníkem i nevinné? V zákonech naší společnosti platí, že nelze potrestat nikoho, komu není prokázána vina, ovšem na výchovu dětí se toto nevztahuje, v rodinách i ve školách se často ke kolektivním trestům přistupuje. Je to věc názoru a roli také hrají okolnosti každého konkrétního provinění, jaký trest je vhodný a jaký je spravedlivý, což nemusí být jedno a to samé. Ovšem jak na tyto tresty pohlížejí děti samotné a co to vypovídá o vývoji jejich morálního uvažování? Jak děti školního věku hodnotí kolektivní tresty a jaké je jejich vnímání kolektivní odpovědnosti? Na to se ptal Jean Piaget ve svém výzkumu kolektivní odpovědnosti v morálním uvažování školních dětí. Předpokládal, že jejich vnímání kolektivní odpovědnosti by se mohlo podobat vnímání "primitivních" společností, kdy na prvním místě stojí přesvědčení, že trest musí přijít za každou cenu, aby očistil společnost pošpiněnou proviněním a nezáleží příliš na tom, na koho trest dopadne. Tento předpoklad se mu však nepotvrdil, ačkoli děti, kterých se dotazoval, se nacházely...
|
|
|
Argumentace v mravním usuzování dětí školního věku
Kukal, Jiří ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Práce staví na teoretických východiscích švýcarského psychologa Jeana Piageta. V teoretické části je podrobněji představena Piagetova teorie v souvislosti s prací jeho následovníka Lawrence Kohlberga i pozdějších kritiků. Předmětem práce je výzkum morální argumentace dětí školního věku, konkrétně v návaznosti na Piageta, mapování přechodu od argumentace odpovědností objektivních důsledků k argumentaci odpovědností subjektivních záměrů. Jako výzkumný nástroj byla použita baterie šesti dvojic morálních příběhů. Ty byly zadány 53 dětem; nad příběhy jsem s dětmi následně vedl krátké rozhovory. Tyto příběhy byly z části přejaty od Piageta, z části doplněny nově zkonstruovanými příběhy, jež popisovaly jednání vedoucí k velmi výrazné materiální ztrátě. Hlavním předmětem výzkumu tak byla možná koordinace hledisek objektivní a subjektivní odpovědnosti v souvislosti s extrémní materiální ztrátou obsaženou v příbězích. Klíčová slova: morální vývoj, spravedlnost, morální usuzování
|
|
|
Morální usuzování dětí mladšího školního věku
Šeráková, Barbora ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Každý, kdo má někdy možnost pozorovat malé děti, když si hrají nebo když něco nového poznávají, když něco vypráví, každý, kdo má možnost si s nimi povídat, si jistě někdy všiml, jak zvláštně někdy zacházejí s realitou kolem sebe. Jsou to ty úsměvné momenty, kdy vás překvapí, co si dítě myslí nebo jakým způsobem zachází s logikou. Jakoby malé děti žily v nějakém zvláštním světě, který má úplně jiná pravidla logiky. Slavný švýcarský psycholog si tohoto zvláštního dětského myšlení všímal a popsal tzv. intelektuální egocentrismus, který můžeme u dětí pozorovat v předškolním a raném školním věku. Egocentrismus nezasahuje jen do oblasti dět- ského logického myšlení, ale ovlivňuje i další aspekty dětského myšlení a prožívání. Toto zvláštní "nastavení" dětské mysli můžeme pozorovat při hře dětí, v komunikaci dětí mezi sebou, v kresbě dětí, anebo také v oblasti dětského morálního usuzování. V oblasti dětské morálky Piaget hovořil o tzv. morálním realismu. V morálním úsudku o prezentovaných morálních situacích se dítě, pod vlivem morálního realismu, nesoustředí na podstatné okolnosti příběhu, ale naopak na okol- nosti nepodstatné, jako je materiální výsledek akce a jiné vnější okolnosti. Zásadní pro dítě podle Piageta je, zda se chování v příběhu shoduje s pravidly, která stano- vuje autorita. Tato pravidla...
|
|
|
How do the younger school age children conceptualize the moral problems in their games?
Pastíriková, Jana ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Bakalárska práca je zameraná na hru detí mladšieho školského veku. Konkrétne napreskúmanie paradoxu vzniku autonómnej morálky na základe spolupráce v hre, v kontraste s prvkami súťaže, rivality a hádok, ktoré sa v nej tiež často objavujú. Ako deti chápu a riešia mravne problematické situácie som zisťovala prostredníctvom kvalitatívneho výskumu v školskej družine. K zberu dát som použila metódu zúčastneného pozorovania a následne som viedla pološtruktúrované rozhovory s vybranými deťmi a s pani vychovávateľkou. Takto štruktúrovaný výskum mi umožnil porozumieť pravidlám hier a tiež tomu, ako k nim pristupujú deti. Na základe toho som následne mohla opísať a analyzovať dôvody vedúce k prerušeniu hry a ich riešenie deťmi. Zistila som, že mravne problematické situácie v hre síce často viedli k jej prerušeniu, no vkonečnom dôsledku sa deti vždy snažili ojej obnovenie prostredníctvom spolupráce. V spolupráci následne pokračovali aj v priebehu celej hry tak, aby im hra prinášala potešenie a zábavu. V ich hrách bola kľúčová aj snaha hráčov o výhru, pretože prispievala k zvyšovaniu kvality hry ako celku.
|
host ::
RSS.